HODNOCENÍ SEZÓNY - muži A

Druhou část hodnocení vystoupení našich barev v sezóně 2021/2022 začínáme rozhovorem s trenérem A-týmu Markem Zúbkem.

Marku, po dvou letech je za námi konečně zase kompletní fotbalová sezóna. Myslíš si, že tvoji svěřenci nebo i fotbalisté obecně mohli mít problém se zvládnutím tradičního dlouhodobého cyklu podzim/jaro a cca třiceti zápasů?
„Z tohoto hlediska bylo o něco složitější připravit hráče kondičně po ukončení covidových restrikcí. V tomto momentu už jsou hráči přizpůsobeni obvyklému objemu tréninkových jednotek tj., že by určitě zvládli třicet zápasů v sezoně. Osobně jsem zastáncem rozšíření soutěže na šestnáct týmů.“

Přesto i tuto sezónu poznamenal COVID, konkrétně právě naše mužstvo hned na jejím začátku. Po úvodní porážce v 0:2 Humpolci přišla najednou třítýdenní pauza, to jistě nebylo snadné zvládnout. V jakém režimu jste se připravovali? A neměl jsi trochu obavy, aby vám „neujel vlak“ tj. aby v případě dalších ztrát bodů mužstvo nezůstalo na dně tabulky a povinnost vítězit hráčům nesvazovala nohy?
„Tato situace byla velmi nepříjemná. Hned po letní přípravě jsme museli na dva týdny pozastavit tréninkový proces a podřídit se rozhodnutí hygienické stanice. Návrat mužstva do mistrovských utkání po třech trénincích byl pro mě překvapující, protože jsme následně dokázali porazit Žďár nad Sázavou.“

Ano, po vynucené pauze jste zvítězili nad Žďárem nad Sázavou 2:1 a poté odehráli čtyři zápasy během dvou týdnů, ve kterých jste získali průměrných pět bodů, na druhou stranu ale prohráli jen s juniorkou Zbrojovky Brno, navíc po velmi dobrém výkonu. Jak se kluci po pauze vyrovnali s touto enormní zápasovou zátěží?
„Tréninkový, tj. hlavně kondiční výpadek v důsledku karantény se projevil až po určité době a mohl mít vliv i na výsledky v tomto období. Myslím si, že zranění, která nás v průběhu podzimu provázela, byla i důsledkem tréninkového výpadku způsobeného karanténou a samozřejmě covidovou situací v předchozím období.“

Důležitým bodem bylo zcela jistě těsné domácí vítězství 1:0 nad beznadějně poslední Polnou na konci října. Tady se asi definitivně podařilo dohnat ztrátu nabranou předchozím náročným programem, navíc jste v dalších dvou zápasech s Bystřicí a Starou Říší získali další čtyři body a posunuli se do středu tabulky. Nebo jsi to viděl jinak? A jak složité je hrát zápasy proti papírově slabším soupeřům jako byla v tomto případě Polná?
„Pozice favorita zápasu může na hráče působit trošku svazujícím pocitem, a naopak outsidera úplně zbavit obav o výsledek. Tím pádem se tyto zápasy většinou lámou ne fotbalovým uměním, ale touhou uspět. Konkrétně v domácím zápase s Polnou jsme věděli, že po vstřelení gólu se tento duel určitě zlomí, a tak tomu nakonec i bylo.“

Konec podzimu bohužel úplně úspěšný nebyl, a kromě tak trochu očekávané porážky s nejlepším mužstvem v soutěži z Hodonína přišel i výbuch se Startem Brno. Když jsem se zpětně díval na tvé hodnocení k tomuto zápasu, byl jsi na své poměry hodně naštvaný. Jak sis dodatečně analyzoval příčiny tohoto nepovedeného představení a vyvodil jsi z něj nějaké důsledky pro další práci?
„Ten zápas se nepovedl nejen výsledkově, ale taky tím, jak jsme se prezentovali. Všechny neúspěchy ovšem vedou k zamyšlení nad tím, jak se jim v příštím období vyhnout a tím se posunout ve vývoji. Neúspěch je klíčem ke zlepšování!“

Umístění v tabulce po podzimu bylo asi horší, než by sis přál nebo i očekával. S herním projevem jsi ale býval většinou spokojen. Proč se to tedy v celé řadě zápasů neprojevilo ve výsledcích? Bylo to těžkým losem, neproměňováním šancí, popř. absencemi v sestavě?
„Proces budování týmu je složitější, než by se mohlo zdát. Pokud jako trenér chci, aby se mužstvo prezentovalo nějakým způsobem hry na hřišti, musím postupovat většinou po malých krůčcích. V některých případech je dílčí úspěch v podobě nového prvku ve stylu hry týmu důležitější než okamžitý profit, protože vede k dlouhodobějšímu úspěchu. Vím o tom, že nás v zápasech neustále trápí zakončení a snažíme se na tom pracovat.“

Nepovedený byl i úvod jara. Tvoji svěřenci ztratili první zápasy, a především výkon doma proti Staré Říši neměl hlavně v prvním poločasu správné parametry. Změnilo se něco v konceptu organizace hry během zimní přípravy a hráči to ještě neměli zažité nebo prostě forma přišla jen o něco později? Anebo jsi viděl příčinu někde úplně jinde?
„To je přesně o čem jsem mluvil v předcházející odpovědi. V zimní přestávce jsme trošku pozměnili náš koncept a projevilo se to v přípravě a začátku soutěže, kdy jsme prohráli většinu zápasů. Ovšem věci, na které jsme se v přípravě zaměřovali, fungovaly čím dál lépe a věděl jsem, že je jen otázkou času, kdy se to promítne i do výsledků týmu. Zápas se Starou Říší byl opravdu nepovedený, byla to ale jen výjimka.“

Čtvrtý jarní zápas přinesl konečně vítězství (1:0 ve Žďáru nad Sázavou) a najednou se něco jako by zlomilo. Tým neprohrál sedm zápasů v řadě a 6x z toho vyhrál (!). Co se stalo, že se najednou začalo tak dařit?
„Myslím, že tým už před tímto zápasem získal sebedůvěru z předchozích utkání a jak už jsem říkal, bylo jen otázkou času, kdy v tomto nastavení začne vítězit.“

Pět vítězství ze šesti v této sérii bylo dokonce s nulou. Nicméně by asi nebylo správné chválit jen brankáře a obránce, že?
„V mužstvu fungují mechanismy, které mají hráči zažité, a které jsou od nich neustále vyžadovány.“

Na vlně úspěchů jste se jistě chtěli pokusit vyzrát i na suverénní Hodonín. Ten se ale zaskočit nenechal a podruhé vás porazil 4:0. Byl opravdu v soutěži tak výkonnostně odskočený oproti ostatním týmům?
„Ano, tým Hodonína si postup opravdu zasloužil ze všech nejvíce. Když budu mluvit o našich vzájemných zápasech, byla na nich vidět koncentrace a zarputilost, kterou do těchto utkání vložili. Většina těch hráčů prošla profesionálními týmy a dokázali to zúročit i v naší soutěži.“

V posledních třech utkáních soutěže jste několikrát inkasovali po standardních situacích a stálo vás to body. Zaobírali jste se tím? A vidíš cestu, jak tomu pro novou sezónu předejít?
„Konkrétně v Hodoníně jsme inkasovali hned třikrát ze standardní situace, a to je samozřejmě špatně. Je to hodně o odvaze a správné reakci v danou chvíli.“

Vaše výkony a výsledky vás nakonec posunuly až na výborné 6. místo. Jsi s celkovým umístěním i výkony mužstva spokojen? Odpovídají podle tebe tomu, na co současný kádr má?
„Myslím, že tým se ještě může zlepšovat a vyvarovat se některých ztrát zápasů. Tato soutěž je hodně vyrovnaná, a prakticky každý může porazit kohokoliv. Důležité je udržet si stabilitu v týmovém herním výkonu.“

Bez konkrétního jmenného určení. Jak jsi viděl výkony jednotlivých formací a spolupráci mezi nimi?
„Každý musí bránit a každý útočit. Obránci nemohou efektivně bránit bez útočníků a naopak. Zajímá mě výkon celého týmu dohromady, a to zvlášť v útočné i v obranné fázi hry.“

Pokud by sis prošel jednotlivé zápasy, jako nejhorší bys asi vybral ten na Startu Brno a první poločas domácího duelu se Starou Říší. Které zápasy bys ale určil jako ty nejvíce povedené bez ohledu na výsledek?
„Přesně tyto dva zápasy byly opravdu nepovedené. Z jarních zápasů bych naopak vyzdvihl ten v Brně proti Zbrojovce B a v Lanžhotě.“

Ještě krátce k sezóně následující. Budeš chtít současný kádr mužstva oživit? A jak se díváš na nováčky soutěže? Postoupily Bohunice, ke kterým máš vřelý vztah, dále z kraje Vysočina poprvé v historii Speřice, z vyšší soutěže naopak sestoupila Jihlava B, která bude po Zbrojovce B další juniorkou v soutěži. Jaké jsou zápasy proti těmto „mladým“ týmům?
„Kádr se budeme v rámci možností snažit posílit a vytvořit konkurenční prostředí. Nováčci soutěže určitě nebudou hrát druhé housle a vnesou do ní víc kvality. Béčko Jihlavy se bude snažit znovu dostat do MSFL. Béčka jsou vždy nepříjemnými soupeři, protože ke kvalitě, kterou jejich hráči pro tuto soutěž představují, vždy přidají dravost a chuť se ukázat a prosadit do prvního týmu svého klubu.“

Na závěr ještě jedna trochu osobní otázka. Jak jsi u nás ve VB za ty zhruba tři roky působení spokojen a jak vidíš budoucnost našeho oddílu ze své pozice sportovního manažera?
„Rád bych dosáhl toho, aby se tady hráčky, hráči a trenéři klubu cítili dobře a měli chuť a prostor dosahovat stále lepších výsledků, a aby jim tato činnost přinášela uspokojení a radost. Potom budu cítit, že i moje práce je úspěšná a má smysl.“

Děkuji za odpovědi a přeji hezký zbytek léta!

Milan Dufek