Domácí zápas s Třebíčí a turnaj v Polné

Mladší přípravka pokračuje v jarní sezóně

Referáty z dalších dvou utkání přípravky nám zaslal Ondřej Malý

Velká Bíteš - FŠ Třebíč
Velká Bíteš hostila tým z nedaleké Třebíče, konkrétně pak její fotbalovou školu. Obecně musím našeho soupeře pochválit, protože se mi velmi líbil styl vedení utkání, který zvolili jeho trenéři, a zároveň fotbalové prvky, které se objevovaly v jejich hře. Nyní však již k samotným zápasům. V prvním zápase jsem sledoval naši starší kategorii. Ta do utkání nevstoupila vůbec dobře. Hráči vypadali "zaskočení" kvalitou, kterou disponoval soupeř, a na hřišti působili odevzdaně. Výjimečné světlé momenty nevedly k závažnějšímu ohrožení branky soupeře, který nás svou šikovností, ale především chytrostí, značně převyšoval. Změna nastala po poločasových pohovorech. Naši hráči na svého soupeře vletěli, a z předchozího jednoznačného utkání se stala pravá fotbalová bitva. Z lepšího výkonu pak pramenily i góly. Pokud bych měl v tomto poločase něco vyzdvihnout, pak je to hra našeho brankáře, který skvěle podporoval útok, sám vstřelil gól, a svým vysokým postavením dokonce zastavoval některé útoky soupeře již v jejich počátku. Náš tým bohužel nevydržel s tímto výkonem po celý druhý poločas, a zejména po prostřídání došlo k lehčímu úpadku, ale hráči si jednoznačně dokázali, že mají na to hrát i proti velmi kvalitním soupeřům. Druhý zápas jsem měl na starosti naši mladší kategorii. Jejím hráčům rozhodně nešlo vytknout, že by proti fotbalovějšímu soupeři nebojovala. Bojovnost však v tomto případě nestačila. Mám však radost z toho, že i u této mladší kategorie získávají naši brankáři odvahu postupně, z vlastního rozhodnutí, posunovat své postavení výše, a nestojí celou dobu v brance. Mimo jiné z toho pramenily některé šance, které se našim hráčům naskytly, ale ty pokryl buďto skvěle chytající brankář soupeře, případně jeho branková konstrukce. Věřím, že příště již nějaká obdobná situace skončí balónem v soupeřově síti!

turnaj Polná (soupeři HFK Třebíč, Polná)
Do Polné jsme vycestovali ve značném počtu, a tentokrát bylo fotbalu velmi přívětivě nakloněno i počasí. Naši mladší svěřenci, kteří se utkali s týmem z Třebíče, nezvládli vstup do zápasu nejlépe. Vypadali unaveně, chyběla potřebná bojovnost a jiskra. Jak však poskakovaly rafičky zápasového časoměřice, postupně se do hry více a více dostával i náš tým. Dívaci tak mohli opět spatřit řadu individuálních akcí, v nichž nebyla nouze o krásné kličky. Tato vlastnost, společně s důrazem před brankou, pomohla ke třem velmi pěkným gólům. Stále ještě náš tým trpí v kvalitě zakončení, a rovněž někdy v přílušné nervozitě před bránou, ale postupně se i tyto neduhy zlepšují. Druhý zápas se nesl ve velmi podobném duchu jako ten první s tím, že obě fáze byly dovedeny více do extrémů. Velmi špatný vstup do utkání, respektive celý první poločas, kdy jako by naše hráče zmohlo teplé počasí, vystřídala bojovnost a šikovnost prezentovaná v poločase druhém. Z Polné tedy odjíždíme s dobrým pocitem, kdy si myslím pravidelní diváci mohou sledovat, že směr, kterým kráčíme, se nám postupně daří naplňovat.