Rivalové je možná silné slovo, ale proč ho nepoužít, vždyť spousta hráčů i trenérů působila v obou týmech. Ve vzduchu je cítit nejenom uzená cigára, ale i mírná nervozita z právě začínajícího derby. Velké Meziříčí přijelo do Velké Bíteše s odhodláním vrátit domácím prohru ze začátku podzimu a na hřišti to bylo od úvodního hvizdu rozhodčího, který přijel i s inovativním značícím sprejem u pasu docela znát. Hrálo se sice bez výraznějších šancí, oba týmy si hlídaly svá vápna jako oko v hlavě a zhruba po dvaceti minutách bylo všem jasné, že může jít klidně o zápas, ve kterém kdo dá gól, může klidně vyhrát. Lídr soutěže nechtěl po remíze v Jaroměřicích nad Rokytou ponechat nic náhodě a začal mírně tlačit na zápasovou pilku dědy Hobliny. Ve třiadvacáté minutě nechává o sobě slyšet v sezóně skvělý Radek Valsa, ale branku přestřeluje. O dvě minuty později rozehrává ten samý hráč signál z přímého kopu, ten je nepochopen a hosté směřují do protiútoku. Časomíra ukrojila další dvě minutky a Bíteš zahrávala rohový kop. Krásný centr a neméně pěkná hlava Tomáše Dvořáka zaměstnává brankáře hostí, ten kapitulaci nepřipouští. O pět minut později zakrucuje Valsa další krásný centr do „čtverce“ velkomeziříčského celku, Luboš Kerber, tvrdý defenzivní štít našeho týmu na míč nedosáhl. Konec prvního dějství patřil hostujícímu celku a jen díky skvělým zákrokům Karla Janouška se skóre 0:0 nemění. Karlovo krásné vytažení míče nad branku po samostatném úniku, drželo velkobítešské preference hodně vysoko. Po rohovém kopu, kdy opět musel ukázat, že se brankářská genetika nemýlí a jablko nepadá daleko od brankářské tyče, vytahuje další skvělý zákrok. Začátek druhé půle už tolik radosti do ochozů domácích nepřinesl. Aktivnější hosté vycítili jako lasice kurník svoji šanci a otěže zápasu lehce přebírali. V osmašedesáté minutě mohl domácí po předchozí žluté spasit Tomáš Dvořák, ale na poslední chvíli mu sebral šanci skluzem stoper Velkého Meziříčí. V tu chvíli hra nabrala obrátek, hrálo se nahoru dolů, šance nešance se střídaly na obou stranách. Až v závěru, v minutě třiaosmdesáté přišlo rozuzlení celého derby. Radek Valsa adresoval kolmici na velmi agilního a tvrdě bojujícího Jiřího Pokorného. Námi oslovovaný Glušča prostě rozhodl. Lobem překonal netrpělivě vyběhnutého brankáře z Velkého Meziříčí a mohlo se slavit. Míč do branky tlačil snad každý z fanoušků našeho týmu. V závěru se už nic fotbalového nestalo. Takže už neplatí ono známé Němec, Drulák – gól je hotovo, ale platí Valsa – Pokorný gól, je hotovo. Možná by zápasu slušela více remíza, ale to jsou jen spekulace, kdo nedá gól, jen těžko může pomýšlet na výhru.
JDV
