Zraněných či z různých důvodů neschopných fotbalistů nedělního boje proti favorizovanému Humpolci je jako zajíců na výřadu jedovských myslivců po poslední leči a proto bylo velmi zajímavé sledovat, jak se s touto zapeklitou situací popere hlavní lodivod František Klusák a koho vlastně na kolbiště deštěm zkrápěné pošle. Ale jak říká Milan Dufek, čili klasik: „Franta je postupovej trenér, tak jakej problém“. Možností bylo jako šafránu a překvapením jistě bylo angažování Ondry Plechatého na pravou stranu záložní řady. Teď už s klidem můžeme říci, že za hodinový pobyt na hřišti Ondra určitě nezklamal. Velkobítešáci se do soupeře pustili bez ostychu a úvodní chvíle patřily právě jim. Ve čtvrté minutě se do vápna tvrdě dral Jirka Pokorný, jeho přihrávku však humpolečtí ještě odvrátili. Veseleji bylo v minutě sedmé. Ondra Loup adresoval do vápna načechraný míč, přesně do míst, kde byl na čekané kapitán týmu Tomáš Pelán. Jeho hlavička skončila pouze na břevně, ale dorážející, již jednou zmiňovaný Jirka Pokorný se nemýlil – 1:0. Humpolec mohl vyrovnat o pět minut později. Vlasta Šula skvělým výběhem likviduje velkou šanci a o dalších pár minut později tasí ze své torny zákroků další parádní kousek. Vlastík držel dlouho výherní preference našich borců hodně vysoko. V minutě šestadvacáté přispěchal se svým příspěvkem Luboš Kerber, jenže jeho tvrdá střela se mezi tyče nevešla. Před odchodem do kabin mohl zvýšit náskok agilní Tomáš Pelán, ale v rozhodující chvíli podklouzl a jeho střela byla spíše z kategorie propagačních.
Na začátku druhého dějství uzmul taktovku utkání Humpolec. Nejprve ve 49. minutě po osvobozujícím dlouhém odkopu Hese a následném sólu Pikla vyrovnal a o pět minut později překlopil jazýčky výsledkových vah na svoji stranu – trefil se Paťha. Diváci, kteří zaplatili za svoji návštěvu tři „měďáky“, si přišli na své v minutě jedenašedesáté. Nejprve zabrnkal na nervy nejen trenérům Vlasta Šula, když před dotírajícím útočníkem udělal dvě kličky, uf, to není pro slabší nátury a o minutu později, po dalším perfektním centru Ondry Loupa, orazítkoval znovu břevno asi nejlepší hráč našich barev Tomáš Pelán. Skoro by se nabízela píseň …hajný je hřiště pán, je diváky a spoluhráči milován…. Jenže fotbal se hraje na góly a notoricky známá a otřepaná fráze, nedáš-dostaneš, platila i dnes. Dvacet minut před koncem se na Vlastíka řítil osamocený útočník Humpolce. Ten trefil pouze konstrukci branky, ale dobíhající Dalík zacílil lépe a vstřelil poslední branku utkání. Humpolec v Bíteši tedy zaslouženě vyhrál, ale hlavu nahoru, jeden neúspěch jaro nedělá a zajíci se počítají až po honu. Příští týden se cestuje do Pucova…teda pardon, tam není hřiště, jede se do PACOVA. Tak držme palce, ať se daří.
