Ve Velmezu si naši mladíci odbyli premiéru v krajském přeboru a až na Davida se pro všechny jednalo i o premiéru v soutěžním zápase vůbec.
Nervozita na nás nebyla vůbec znát na-rozdíl od našeho soupeře, který odehrál úvod zápasu s velkým respektem. Naše vůbec první útočná akce v kraji skončila i prvním krajským gólem o který se po přesném pasu brankáře postaral chladnokrevným zakončením náš nejmladší hráč Dan Klíma. V úvodu jsme dál těžili ze slabšího začátku soupeře a díky důslednému napadání i důrazu v koncovce se prosadili Honza Jurný s Tomášem Kučerou.
Za stavu 3:0 se domácí probrali, zlepšili kombinaci i přesnost v zakončení, naopak u nás opadla koncentrace a nejvěším soupeřem se stalo prolétající letadlo, prskající ondrášovka nebo delší trávník, který se pár kluku pod vedením Dominika pokusilo pokosit,usušit a následně urovnat do úhledných hromádek. Nadějně rozehraný zápas se tak úplně otočil a po prvním poločase jsme tekli 4:3.
Ani úvod druhého poločasu nám nevyšel a skóre se dál zvyšovalo v náš neprospěch. Za stavu 3:7 zaveleli do útoku opět Honza (2góly) s Tomášem, David s Markem vzadu přitvrdili a přestože soupeř přidal ještě dvě branky do šancí se přestal dostávat. Posledních deset minut už bylo v naší režii, prvního gólu se dočkal i Honza Musil a když přidal svůj čtvrtý gól Honza Jurný byli jsme na dostřel jedné branky. V tu chvíli to na lavičce vřelo. Honza Musil se po té, co si natáhl žlutou pláštěnku, změnil v nekontrolovatelné fandící zvíře a udržet ho mimo hřiště byl úkol na který sem jednoduše neměl. Kluky tím tak pobláznil, že k Lukimu ,který příkladně bojoval celý zápas, se najednou přidal i Ondra pod kterým v posledních minutách zápasu začala hořet tráva a jen smůla v zakončení ho připravila o zasloužené vyrovnání.
Výsledek je velmi dobrý a hlavně je potěšující, že jsme schopni dávat branky. Jaký to rozdíl oproti předprázdninovému přáteláku v Náměšti. Na druhou stranu musíme si přiznat, že soupeř byl kombinačně lepší, snažil se hrát fotbal a i ve zpracování a technice s míčem má před námi náskok, který jsme smazali především enormní bojovností a důrazem. Věřím tomu, že když na tréninku budeme nadále pilně pracovat a budeme držet Davida co nejdál od Maxe 
tak vše rychle doženeme.
Nakonec musím přece jen jednoho hráč vyzdvihnout a to Adama Holubáře. Předvedl vynikající výkon, k dobrému chytání na čáře přidal i vybíhání a předvedl spoustu krásných zákroků, kterými nás velmi podržel.
Marek Prudík
