Když jsem poslední dubnový den, což jsou ČARODĚJNICE, procházel kolem MORDORU (pozn.red. Radkem Hemalou nazývaný prostor za pokladnou), netušil jsem, jaký čarovný lektvar namíchá „Harry Potter“ Švanda svým svěřencům. Radostín nad Oslavou byl v průběhu hry doslova odsunut na druhou kolej a na hřišti se odehrál klasický čarodějný famfrpál. Hlavními postavami o pomyslný Ohnivý pohár byl Ronald Weasley Martin Čech, který zatížil soupeřovo konto třemi trefami a Rubeus Hagrid Jenda Pohl, ten se trefil dvakrát. Na Radostín tak asi zbude pouze vězení v Azkabanu v podobě sestupu - kdo ví.
Ale co bylo, bylo a jak se zpívá v jedné písni DNES JE DNES a DNES PLES, tak jdeme plesat na naše Áčko. Zda bude znít valčík, či skočná polka, nebo něco úplně jiného bude záležet na všech aktérech nedělního utkání. Velkobíteští borci projíždí krajskými fotbalovými soutěžemi jako v dávných dobách Kryštof Kolumbus oceánem a mohlo by se někomu zdát, že když se daří, může tu trénovat třeba i specialista na všechno Vláďa Hruška, ale to je omyl. Za úspěchy stojí nemalé úsilí všech hráčů a trenérů našeho FC. Je přesně 10:15, rozhodčí píská do píšťalky a zápas je zahájen. Hosté zvolili správnou barvu dresů, přijeli totiž v černé kombinaci, jakoby věděli, co je čeká. Z Bíteše se opravdu teď, krom zápasu s Přibyslaví, jezdí se smutkem. Ale nepředbíhejme. Havlíčkobrodské BÉČKO chtělo posílit svoje fotbalové preference a začalo nedělní partituru velmi aktivně. K jejich smůle a k našemu štěstí končí všechny pokusy mimo svatyni Karla Janouška. Karel jako správný revírník hájí své teritorium opravdu velmi obezřetně. Podobně končí i pokus domácího Ondry Muchy, zkouška dobrá, ale mimo. V sestavě našich barev se objevil na pravém halvu Mirek Ivančík a tento velmi, někdy až za hranou nekompromisní a tvrdý chasník byl v nedělním duelu dosti vidět. V jedenácté minutě vybízí ke skórování dlouhým přetaženým míčem Tomáše Dvořáka. Hlava po skvělém náběhu končí vedle. O pět minutek později zkouší Mirek štěstěnu sám, střela míří těsně vedle. Osmnáctá minuta přinesla hodně vzruchu ve čtverci domácích a možná bychom mohli mluvit i o sporné situaci. Hosté se samozřejmě dožadují ELVRA (podle pana trenéra Havlína je to penalta). Rozhodčí bere tuhle situaci správně sám na sebe a ukazuje, že byl faulován Láďa Střecha, defenzivní pilíř našeho týmu, nikoliv hostující útočník, lačný po gólové trefě. A na hřišti se poprvé ukazuje a svým ladným během připomíná svoji bohatou fotbalovou kariéru asistent pana Kubce Vašík Kopáček, v této chvíli převtělený do role doktora Štrosmajera. Pokud má momentálně někdo v týmu Radka Valsu a toho máme právě my, nevyplácí se faulovat někde v blízkosti velkého vápna. Krásně zahraný volný přímý kop z dvaadvaceti metrů znamená vedení 1:0. Brankář pasovaný do role diváka, mohl klidně sedět na tribuně, neměl šanci. Gól samozřejmě uspokojil všechny přítomné a začínají se trochu více ozývat velkobíteští rowdies. Myslím, že není třeba říkat jmenovitě, kdo chodí na fotbal, ví. Že pane Petrove. Pokud se vrátíme zpět do utkání, musíme konstatovat, že duel prvního týmu KP a v sestupových vodách namočeného Havlíčkova Brodu, moc parádní podívané a atraktivního fotbalu nepřinesl, ale kdo muže říct: „Dnes jsem sice nehrál atraktivně, ale vedu KP o sedm bodů“, já tedy ne. Za mého působení, jsme měli spíše opačné starosti. V osmatřicáté minutě se opět připomněl, zatím bez karty hrající Mirek Ivančík. Míč končí do třetice vedle, ta branka se musela zmenšit, to není možné. Posuneme se o tři minuty dále a je tu znovu alarm pro brankáře hostí. Radek Valsa si staví míč na volný přímý kop. Krásné střela, výborných parametrů do sítě cestu nenašla. Škoda. A pak přišlo klasické kladivo. Ondra Mucha se nerozpakoval a napálil míč na brankáře, ten byl doslova trefen, ale míč za svá záda nepustil. Stav jedna ku nule dával v poločasové přestávce hostům naději na dobrý výsledek, ale to je málo, musí se vstřelit branka a to Karel Janoušek prostě nechce připustit.
Ve druhé půli se opět dvakrát o slovo přihlásil syn slavného otce Mirek Ivančík, ale nebylo mu souzeno, a že by si zasloužil branku, víc jak kartu. Jednou sice velmi zamračeně přeměřil svého lajnového soka jako TERMINÁTOR, ale pak udržel Mirek nervy na uzdě. V 54. minutě došlo ve vápně hostí k tvrdé a nepěkné strážce a na hřišti se podruhé objevuje doktor Vašík Kopáček. Bohužel musí ukázat svému parťákovi na lavičce střídání. Láďa Střecha má na hlavě tržnou ránu a utkání pro něj končí. Ne, že bychom nebyli v Bíteši zvyklí na červenou barvu, ale pokud je z hlavy, sranda jde stranou. Za zraněného Ladě přichází na hrací plochu Jirka Jelínek. Diváci jsou nadšeni a dožadují se po svém oblíbeném fousáči branku. Jirka je skvěle připraven a přikyvuje. Co velkobítešský JAY JAY slíbil, to dokonal v minutě třiašedesáté a ukázal, jak je důležité mít skvělou orientaci v šestnáctce, jeho střela míří mezi tyče a znamená vedení 2:0. Jirka míří ke střídačce, zde poklekává trenér Kubec a leští jeho obrovskou, skoro Kolerovskou kopačku. A nálada je výborná… Závěr utkání, trochu krutého pro hosty se dohrál v klidu. Slovo si vzal pár minutek před koncem ještě Tomáš Dvořák, brankář jeho pokus kryje, stejně tak vytěsňuje tvrdou střelu bez přípravy, srdnatě bojujícího Jirky Glušče Pokorného. Další utkání zvládnuté, další body, vedení opět o sedm bodů, co víc k tomu dodat…Kolumbus se diví, ale KUKO jede dál…
JDV
